Tento týden je nějaký rozlítaný. Pořád nejsem doma a když ano, tak rychle uvařím a já pak stejně obědvám jinde. Jako včera. Služební cesta mne zavála do hlavního města Prahy, části Karlín. Zde jsme tentokrát nejedli v úžasné restauraci hotelu Alwin, kde jsem nedávno měla skvělé Gazpacho, ale v restauraci U mrtvého ptáka.

Zbožňuji tento čas, kdy už je cítit podzim, svítí sluníčko a hlavně voní les rostoucími houbami. Vůně krásného hřibu s tmavohnědou hlavičkou je lepší než kdejaký parfém. Člověk si přivoní a už vidí ty dobroty, které z něj může připravit. Maso, ať již hovězí nebo vepřové na houbách, smaženici, hubník, bramboračku atd.

Po delší době jsem vyrazila večer ven. Z původně zamýšleného babského dýchánku u kávy nebo spíš vínečka se vyklubala večeře s třemi míchanými koktejlíky. Večer báječný, společnost úžasná, a protože i výběr restaurace a jídla byl nad očekávání dobrý zkusila jsem si jídlo zopakovat doma :).

Byl to "Kuřecí steak přelitý smetanovou omáčkou s houbami". Omáčka byla naprosto dokonalá, maso křehké, úplně se rozplývalo na jazyku. Jídlo jsem si vychutnávala při skvělé konverzaci a říkala jsem si, že i manželovi by mohlo chutnat.

Není lepšího času, než začátek houbařské sezóny. Ještě není velká zima, prší spíš méně a pro naši rodinku je skvělé, když vyrazíme do lesa. Děti se vyblbnou s klacky a šiškami a my ukojíme touhu po hledání hnědých hlaviček, které celý podzim sušíme, aby v zimě byla dokonalá bramboračka. Chudáci ti, co do ní musí dávat konzervované žampiony, tomu já již bramboračka neříkám :).

Od naší návštěvy Gastrotouru 2013 mě více láká tvořit meníčka. Tedy jídlo o více chodech než jen polévka a hlavní jídlo. Začínám tím být dokonce posedlá a hledám možnosti jak uvařit do max. 75min tak, aby se mohlo říci, byl to oběd o pěti chodech. To, co je na tom skvělé je, že to nemusí být ani velká a náročná jídla.

Dnes jsem ani vařit nemusela, čekal nás báječný zážitek v podobě akce GASTROTOUR 2013. Plna očekávání, jaká degustační menu tam budou, jsem oběd udělala velmi lehký a šetřila žaludek i chuťové buňky na pozdější čas. Přes velké horko, pořád jsou teploty na 35°C, jsme museli počkat do pozdějších hodin, abychom děti nemučili na tom pařáku.

V tomto letos roztodivném počasí nám cukety rostou o dost pomaleji. Dnes jsem však sklidila jednu, za kterou jsem se již nemusela stydět. Ale co z ní uvařit, když času zrovna dnes není mnoho a děti chtějí pomáhat s večeří:). Po prostudování lednice, spíže a opět lednice mi padla do očí poslední osiřelá žlutá paprika, dvě rajčata a tak bylo rozhodnuto, upravit cuketu jako jednu z přísad do směsi na těstoviny.