Dnes jsem se až do večera toulala po nákupech. Vaření tentokrát bylo na manželovi, který udělal svůj oblíbený těstovinový salát. Já si ho však nechám až na zítřejší oběd. Rozhodnutí padlo tehdy, když jsem viděla pár věcí v lednici, které by se museli jít zítra už asi do koše. Protože to byly uvařené brambory, nabízela se Selská omeleta, na tu jsem však neměla ten správný buřtík, ale jen šunku. Udělala jsem tedy variaci Vaječina ze zbytků.

Dnes už dopoledne jsem věděla co budu vařit večer a na zítra k obědu. Měla jsem neskutečnou chuť na Pštrosí vejce. Pořádný kus mletého hovězího s překvapením v podobě vejce, co se na vás směje. Nevím jestli to znáte taky, ale tělo si občas řekne, že mu něco chybí. Mě dost často, že vajíčko. To mám pak nehoráznou chuť si buď udělat Vajíčkovou pomazánku, nebo jíst uvařené vejce i samotné :)

Takto zněl název restaurace, kde jsem se dnes v Praze náhodou ocitla. Byly jsme s kolegyní pracovně v Praze a jako součást byl společný oběd v restauraci poblíž. Již dopředu nás upozorňovali, že název restaurace "Marná snaha" není zřejmě náhodný. 

Již vstup do prostor této restaurace bylo něco nepředstavitelného. Restaurace byla ve tvaru "nudle". Člověk, nekuřák, tedy musel projít první částí do druhé, kde bylo nekuřácké oddělení. Projít jsme však museli prostorem, kde se v čase oběda dal vzduch krájet a poslední neviděl na prvního, a to nás nešlo moc. :)

Dnes jsem večer pospíchala na pravidelné plavání v bazéně. Půl hodinky na rychlou večeři a případný oběd na zítra i pátek jsem si však našla. S rizotem, kterého můžete udělat kotel, to jde samo. :)

Pravdou ale je, že nesmím dělat tzv. "suché rizoto". Jak jsem za těch pár let zjistila, nemá ho rád prakticky nikdo a určitě i váše drahá polovička, nenávidí to čemu se ani rizoto říkat nedá, drhne to v krku a musí se každé sousto zapíjet. Tomu se vyhnete použití vývaru, dostatečného množství tuku, nebo ještě lépe tučné uzeniny místo masa.

Po vydatných obědech o víkendu to chce trochu odlehčit. Ano, nabízelo by se spíše teď na jaře nějaký lehký salátek, ale to rodinu ne vždy uspokojí. Po demokratickém hlasování, kdy i syn už hlasuje pro krupicovou kaši nebo špagety, zvítězily. Ano, Špagety po boloňsku, které jsem v jednu dobu vařila i dvakrát do týdne. 

Tak jsem na víkend nakoupila masa pro regiment a naši nakonec odjeli ještě v sobotu večer. Sobotní oběd se povedl velice, polévka byla Hovězí vývar se zeleninou a nočky, vždy dělám z vejce a krupice, tu jsem ale všechnu použila do Bramborových knedlíků, takže jsem musela vyzkoušet, to jak je dělala moje babička, tedy z hrubé mouky a světe div se, chutnaly mi ještě víc. Vřele tedy doporučuji, pokud vás už omrzely nudle, ať už domácí či kupované. Zkuste:

Taky jste ten typ co si v řeznictví vyhlídne ten kousek pro vás a pak ho celou frontu hypnotizujete. Ano, ten co zkouknete celý pult a pak koukáte na ten svůj kousek hovězí kližky na guláš, nebo vepřové krkovičky na gril. Stojíte delší frontu a jak před vámi lidé sdělují svá přání, zatínáte prsty i na nohou, aby si nevzali ten co jste si vyhlídli vy. 

Takhle to jde jeden, druhý a pak ten těsně před vámi, bác. A maso už je v jeho tašce. Vám nezbývá než si rychle vybrat náhradníka a zaplašit pocit zklamání. Prostě známe to asi všichni a potichu ty lidi ukořistitele nenávidíme.